|
|
Využití mykorhizy při vegetativním množení dřevin bylinnými řízky
Králová, Olga
V této diplomové práci se zjišťoval efekt mykorhizních hub při množení dřevin bylinnými řízky. Množilo se ve dvou termínech čtyři druhy rostlin. Syringa meyeri 'Palibin', Forsythia x intermedia 'Maluch', Cornus alba a Berberis thunbergii 'Rose Glow'. Pokus byl založen ve dvou variantách (první kontrolní a druhá s mykorrhizními houbami) po třech opakováních. Rostliny se nijak neošetřovaly. Většina výsledků je neprůkazná, z důvodu vysokých ztrát. U druhu Syringa meyeri 'Palibin' byl prokázán vysoký vliv mykorhizních hub. Také byly rozdíly v termínech. Překrytí fólií mělo pozitivní vliv pouze u Cornus alba. U druhů Cornus alba a Forsythia x intermedia 'Maluch' byl druhý termín úspěšnější. Při množení má mykorhiza vysoký potenciál.
|
|
|
Wood wide web - myceliální propojení rostlin
Antl, Tomáš ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní mycelium může tvořit kontinuální síť (tzv. myceliální síť) a propojovat řadu rostlin nebo i celé společenstvo v daném ekosystému. Sdílené myceliální sítě mají v rostlinném světě řadu důležitých fyziologických a ekologických důsledků. Předkládaná práce si klade za cíl vytvořit přehled o současných poznatcích týkajících se myceliálního propojení rostlin. Dalším cílem je zhodnotit závěry jednotlivých pozorování a experimentů, které byly na toto téma uskutečněny. Úvodní kapitoly 1 a 2 popisují jednotlivé typy mykorhizních symbióz (arbuskulární, orchideoidní, ektomykorhiza, erikoidní a monotropoidní mykorhizní symbióza), jejich charakteristiky a schopnost tvořit myceliální propojení rostlin. V následujících kapitolách 3 a 4 jsou popsány ekofyziologické důsledky myceliálního propojení rostlin, jako např. udržování stability rostlinných populací, parazitování invazních rostlin na CMN, hypotéza rostlinných společenstev a meta sítí. Skrze mycelium mykorhizních hub může docházet k přenosu různých látek mezi dvěma a více rostlinami. Jsou to jednak minerální látky (zejména dusík a fosfor), ale třeba i uhlíkaté organické látky, voda, signální látky apod. Myceliální sítě umožňují vznik ekologických fenoménů jako je mixotrofie a mykoheterotrofie, epiparazitizmus či efekt chůvy. Poslední část práce...
|
|
|
Význam mykorhizních hub v primární sukcesi
Nevěčná, Michaela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Primární sukcese je poměrně dlouhodobý proces osídlení určitého území, které dosud nikdy nebylo ovlivněno žádnou biotickou složkou prostředí. Existuje mnoho faktorů ovlivňujících primární sukcesi. Jedním z nich jsou mykorhizní houby. Právě vytvoření mykorhizní symbiózy, tedy mutualistického vztahu mezi rostlinami a mykorhizními houbami, může být důležitým faktorem usnadňujícím vytvoření vegetačního pokryvu. Pro rostliny tato symbióza znamená zlepšený příjem živin, ochranu před toxickými těžkými kovy nebo výhodu v konkurenčním boji s nemykorhizními rostlinami. Houby jako nefotosyntetizující organismy získávají od rostlin asimiláty. Usměrňování primární sukcese pomocí přidávání mykorhizních hub může mít v budoucnu velký význam při rekultivaci těžbou zasažených území a má potenciál nahradit alespoň částečně technické rekultivace.
|
|
|
Vliv invazních a nativních rostlin na abiotické a biotické vlastnosti půdy
Hanzelková, Věra ; Aldorfová, Anna (vedoucí práce) ; Sudová, Radka (oponent)
Invazní rostliny jsou důležitým tématem studia v současné ekologii, neboť dokáží ovlivnit celé ekosystémy. Rostliny interagují s půdou, včetně půdní bioty, ostatními rostlinami ve společenstvu a dalšími organismy jako např. herbivory. Invazní rostliny se často liší od neinvazních rostlin využíváním živin, čímž mohou ovlivňovat i pH půdy. Mohou se lišit i v intenzitě interakcí s mykorhizními houbami, které napomáhají příjmu živin rostlinami. V této práci je porovnáván vliv invazních a nativních rostlin na vlastnosti půdy. Porovnávány jsou kongenerické páry rostlin, kde jeden druh je nativní a druhý invazní. Zároveň jsou nativní druhy vybrány tak, aby byly dominantní a mohly tak být lépe porovnávány s invazními rostlinami, jež mohou dominovat v novém prostředí. Pro hodnocení vlastností půdy jsou vybrány hodnota pH a obsah základních živin jako abiotické vlastnosti půdy a množství propagulí arbuskulárně mykorhizních hub v půdě a rychlost jejich šíření jako biotické vlastnosti půdy. V této práci se invazní rostliny se od nativních odlišují pouze v obsahu výměnného fosforu a draslíku. U těchto dvou živin a taktéž u jednoho z ukazatelů šíření mykorhizních hub v půdě se objevil i rozdíl mezi druhy uvnitř rodu. U většiny půdních vlastností ovšem hraje důležitou roli rod rostlin, nikoliv invazní status....
|
|
|
Ekofyziologický význam houbových symbióz kořenů středomořských trav
Borovec, Ondřej ; Vohník, Martin (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent)
Mořské trávy, jediná skupina trvale ponořených cévnatých rostlin v mořském prostředí, tvoří důležitou složku ekosystému mořského dna. Hrají významnou roli v primární produkci, jsou schopny akumulace a následně i redistribuce uhlíku v prostředí, mění dynamiku proudění vody u mořského dna a symbioticky asociují s celou řadou organismů. Ačkoli bylo během posledních let vypracováno několik studií týkajících se symbióz mořských trav s různými organismy včetně endofytických hub a bakterií, naše znalosti v tomto poli jsou dosud velmi omezené. Obecně se předpokládá, že kořenové systémy mořských trav na rozdíl od většiny terestrických rostlin neasociují s mutualistickými mykorhizními houbami a že houbové endofyty netvoří žádné specifické asociace se svými hostitelskými rostlinami. Nedávno jsme však v kořenech endemického druhu mořské trávy z oblasti Středozemního moře posidonie Neptunovy (Posidonia oceanica L. (Delile) objevili endofytickou houbu, která svou morfologií připomínala dark septate endophytes (DSE). Provedli jsme odběr vzorků kořenů posidonií na mnoha lokalitách po celém Středomoří. S využitím mikroskopie, kultivace hub a jejich molekulární detekce jsme identifikovali oblast rozšíření a taxonomickou příslušnost endofytické houby. Posidonie Neptunovy jsou v rozsáhlém areálu od jihovýchodního...
|
|
|
Orchideje jako model studia ekofyziologických adaptací mykoheterotrofních rostlin
Ponert, Jan ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Patrně všechny orchideje jsou mykotrofní v časných fázích svého vývoje, ale později začíná většina druhů fotosyntetizovat a jen zhruba 200 druhů orchidejí zůstává plně mykotrofní po celý život. Mykotrofie ovlivňuje orchideje na mnoha úrovních. V této práci se zaměřuji na čtyři aspekty biologie orchidejí, které mohou být mykotrofií ovlivněny: (i) systematika, (ii) velikost genomu a endoreduplikace, (iii) regulace klíčení semen a (iv) mechanismus přenosu uhlíku a energie z hub do orchidejí. Dnes je známo přes 27 000 druhů orchidejí, ale neustále jsou objevovány další a předchozí taxony jsou revidovány. Zde prezentuji popis nového druhu Cleisostoma yersinii a jeho charakterizaci po morfologické, anatomické, ekologické i systematické stránce. Rekonstrukce fylogeneze potvrdila předpoklad příbuznosti tohoto druhu s C. birmanicum. V subtribu Podochileae jsem předefinoval vymezení rodu Campanulorchis tak, aby vznikla monofyletická a morfologicky charakterizovatelná skupina. Pro oba výše uvedené rody jsem vytvořil klíč k určování druhů. V rodu Dactylorhiza jsem zrevidoval taxony udávané z území ČR a vytvořil klíč k určování, ve kterém z našeho území poprvé uvádím D. maculata subsp. elodes. Druhová diverzita orchidejí se patrně odráží i ve struktuře jejich genomu. Zde prezentované analýzy ukázaly, že po...
|
|
|
Možnosti využití arbuskulární mykorhizy při rozmnožování vybraných odrůd angreštu
Střihavková, Dana
Tato diplomová práce se zabývá využitím arbuskulární mykorhizy při rozmnožování zvolených odrůd angreštu ve školkařství. Pokus byl založen v Brně na podzim roku 2018 a ukončen byl na jaře následujícího roku. Celkem se hodnotilo 60 rostlin odrůd ´Černý Neguš´, ´Karát´ a ´Rolonda´, přičemž byla polovina rostlin naočkována mykorhizními houbami a druhá polovina byla bez mykorhizy, tedy jako kontrolní rostliny. U rostlin se hodnotily následující parametry: míra kolonizace kořenů mykorhizními strukturami, obsah chlorofylu v listech, relativní velikost kořenového systému, sušina kořenového systému, teplota a vlhkost substrátu, průměr kořenového krčku a délka výhonů. Z výsledků vyplývá, že inokulace mykorhizními houbami ovlivnila pozitivně především kořenovou soustavu rostlin, což se odrazilo i na nárůstu průměru kořenového krčku. Aplikace mykorhizních hub by měla mít pozitivní účinek také na růst nadzemní části rostliny, zdravotní stav a odolnost rostlin proti suchu a patogenům.
|
|
|
Vliv vodního stresu na výnosové a jakostní parametry zeleniny
Vojtíšková, Jiřina
Dvouletý experiment se zabýval hodnocením výnosových a jakostních parametrů zelenin Capsicum annuum L. odrůda ´SLÁVY F1´ a Allium porrum L. ´GIGANTE SUIZO´ ošetřených mykorhizním přípravkem SYMBIVIT ve dvou vláhových režimech. Výzkum byl veden jako polní pokus, lokalita se nacházela v areálu Zahradnické fakulty MENDELU, Mendeleum, Lednice. Pozitivní vliv mykorhizního přípravku jako intenzifikačního faktoru byl statisticky prokázán u kvality sadby papriky (parametr výška rostlin, průměr stonku a nárůst počtu listů), u kvality sadby póru (parametr průměr stonku, délka nadzemní části, délka podzemní části, hmotnost čerstvých kořenů, hmotnost kořenů po vysušení). Pozitivní vliv mykorhizního přípravku jako antistresového opatření byl prokázán u hodnocení výnosu u plodů paprik v roce 2011 (navýšení výnosu o 12,5 %), u hodnocení výnosu 1. jakosti u plodů paprik v roce 2011, (11,4% nárůstem) a u obsahu dusičnanů v póru v roce 2010, (40,6% snížením obsahu). Pozitivní vliv mykorhizního přípravku jako intenzifikačního faktoru nebo jako antistresového opatření na ostatní zkoumané parametry prokázán nebyl.
|
|
|
Uplatnenie symbiotických húb glomus pri produkcii modelových zástupcov zeleniny
Nedorost, Ľudovít
Dizertační práce se zabývá využitím mykorhizní symbiózy při pěstování zeleniny a zaměřuje se na zvýšení výnosu a kvality. V literární části jsou charakterizovány mykorhizní symbiózy. Dále se v práci popisuje arbuskulární mykorhiza (AM) symbióza. Je tu popsána biologie AM symbiózy, vliv minerální výživy a vliv biotických a abiotických stresů. Tento popis je doplněn o perspektivní využití AM symbiózy v zemědělství. Pokusná část je zaměřena na hodnocení rostlin inokulovaných arbuskulárními houbami. Experiment se realizoval jako nádobový pokus v kontejnerech (2009 -- 2011), kde byl podle potřeby upraven substrát a závlahová dávka. Souběžně probíhalo vícero pokusů se sadbou zeleniny. Hodnotily se výnosové parametry, ale i nutriční parametry jako vitamin C, celková antioxidační kapacita a obsah sušiny. Velmi významným ukazatelem bylo i hodnocení kolonizace kořene mykorhizní houbou. Byly použity různé druhy arbuskulárních hub, jako i kombinace AM hub se saprofytickými houbami. Výsledky byly statisticky zpracovány. Na základě zjištěných výsledků můžeme konstatovat, že mykorhiza měla za následek zvýšení výnosu rajčat a póru pěstovaných v nádobách. Nebyl zjištěn statisticky průkazný vliv žádného mykorhizního ošetření na sušinu. Při analýze vitaminu C a u celkové antioxidační kapacity byl taktéž zjištěn pozitivní účinek inokulace. Sadba rajčat a salátu byla totožně ovlivněná AM houbami. Celkově se dá experiment zhodnotit jako úspěšný, pozitivní účinek mykorhizní symbiózy se podařilo prokázat.
|
|
|
Využití arbuskulární mykorhizy formou fytoremediace
Wohlmuth, Jan
Práce je zaměřena na možnosti využití fytoremediačních účinků mykorhizních symbióz při pěstování okrasných a ovocných dřevin na ekologicky zatížených stanovištích. Hlavním popisovaným kritériem byla schopnost rostlin využívat fytoremediační technologie. V práci jsou shrnuty vybrané vědecké poznatky, které se problematikou fytoremediačních technologií s použitím rostlin inokulovaných mykorhizními houbami, především arbuskulárními, zabývají, za současného zhodnocení praktického využití v ČR a ve světě.
|
host ::
RSS.